Jak si vybrat nové kolo?

---

komentáře k videu a článku (7)   |   poslat kamarádovi

Kapitoly:

Nákup nového kola
Druhy kol
Určování výšky rámu
Typy vidlic
Výběr vhodné šířky plášťů
Typy pedálů
Typy brzd
Typy přehazování
Typy sedel
Správné nastavení kola - výška sedla, představce, atd.
Ceny kol

---

Nákup nového kola

Před nákup nového kola si nejdříve musíte položit otázku, jaké kolo to budu vůbec chtít? Otázka určitě triviální pro toho, kdo se cyklistice věnuje aktivně, kolo je pro něj zdrojem zábavy, životního stylu či pouhopouhým dopravním prostředkem, který ho přepraví z bodu A do bodu B.

Ale ten, kdo s cyklistikou nemá vůbec nic společného a pouze si matně vzpomíná, jak se na kole proháněl v raném dětství, musí se mít na pozoru, neboť v současné době druhu kol je celá řada a špatným výběrem si může zkazit už první zážitky s ním a dokonce si ho nadobro zprotivit.

Potenciální kupec, laik si jistě stačil všimnout, že v běžném životě při chůzi po městě, v přírodě nebo jízdou v dopravních prostředcích okolo sebe potkává lidi jedoucích na různých typech jízdních kol. Je pravděpodobné, že i někdo z jeho přátel, příbuzných, či jen někdo z jeho blízkého okolí kolo má.

A pokud se těchto lidí v dobré víře zeptáte, jaké kolo si máte vybrat, zjistíte, co člověk, to jiný názor. Proto je třeba si předem ujasnit některé věci, naučit se názvosloví a alespoň v základech nakouknout do tajů velké cyklistiky. V tomto by vám měl pomoci právě tento článek.

Nejdříve si musíte sami určit a ujasnit:

1. K jakým účelům budete kolo používat?
   (jako dopravní prostředek, bude určeno pro zábavu a pro sport)
   
   
2. Kde ho chcete používat?
   (jezdím pouze po silnici, pouze v terénu, kombinuji obojí)
   
   
3. Jak často ho chcete používat?
   (jezdím denně, několikrát do týdne, pouze o víkendech, nepravidelně, vytáhnu ho jen výjimečně o dovolené či prázdninách)
   
   
4. Kolik peněz do něj hodláte investovat?
   (je mi to jedno, chci nejlepší výkon k poměru k ceně, mám přesně vymezenou částku, co nejméně)

Odpovědi na všechny tyto otázky musí být v souladu, abyste si mohli zúžit výběr na přijatelný počet řešení. Pokud si v požadavcích budete odporovat, žádného dobrého výsledku se nedoberete.

Nyní se dozvíte, jaké druhy kol na trhu jsou, abyste si je mohli přiřadit ke svým odpovědím.

(Speciální kola, která se používají v některých specifických sportovních disciplinách, vynecháme. Zbytečně by vás zatěžovala a mátla.)

Druhy kol:

Silniční kolo

Vyberte si ho na sportovní nebo závodní jízdu. Charakteristickým znakem jsou „zakroucená řidítka“ odborně nazývaná oblouky, lidově „berany“. Konstrukce kola je velmi subtilní a lehká, přesto značně tuhá s velmi malým komfortem jízdy na horších silnicích. Je přizpůsobená pro rychlou akceleraci a maximální rychlost. Posed na takovémto kole je přizpůsoben co nejlepší aerodynamice a ze začátku, než si na něj přivyknete, je i nepohodlný. Velikost kol (ráfků) je jednotná - 28“ s úzkými plášti či galuskami o šířce 19 – 25 mm. Na dojíždění do práce nebo na cykloturistiku s brašnami se nehodí. Používá se výhradně na asfaltových silnicích s dobrým povrchem. Výjimečně s nim lze sjet i na nezpevněný povrch. Ale jak sami brzy poznáte, není to dobré ani pro vás, ani pro kolo.

Horské kolo (MTB)

Opět jako u silničního kola se hodí především pro sportovní nebo závodní jízdu. Na rozdíl od něj je ale víc univerzálnější a tak i občasná jízda za přáteli nebo do práce je možná. Typickým znakem je rám rozměrově menší s velkým průměrem trubek, menší 26“ ráfky s širokými pneumatikami s hrubým vzorkem, rovná či drobně zahnutá řidítka (vlašťovky), přední odpružená vidlice u tzv. pevných kol s neodpruženou zadní stavbou nebo je odpružená přední vidlice i zadní stavba a pak se jedná o celoodpružené kolo. Má větší škálu převodů než silniční, vpředu s troj převodníkem a vzadu s 8 až 10 pastorky. V poslední době jsou okrajově k vidění i horská kola s 29“ ráfky. Posez na horském kole je vzpřímenější než na silničním a je tedy i příjemnější i pro nepřivyklé jedince. Na dojíždění do práce nebo na cykloturistiku s brašnami se přesto příliš nehodí. Na to jsou jiní kandidáti. Koncepce MTB kola s odpruženou pouze přední vidlicí je navržena tak, aby se s ním dal sjíždět a vyjíždět obtížnější terén na nezpevněných cestách, lesních cestičkách, loukách apod. Do ještě rozbitějšího a extrémnějšího terénu se pak hodí celoodpružená kola. Na silnici lze použít spíše první variantu s pevným zadkem, zvláště pokud se vymění pneumatiky s hrubým vzorkem za hladké. Jízda po silnici na horském kole není žádná velká zábava, ani rychlost není taková jako na silničním kole, ale dá se to.

Trekingové kolo

Trekingové kolo je určeno pro turistiku na kole s brašnami či bez nich a s plnohodnotnou výbavou, tedy blatníky, osvětlením, nosiči, stojánkem apod. Charakteristické jsou 28" ráfky a užšími pláště s nehrubým vzorkem v šířkách 30 až 40 mm. Jejich převody odpovídají spíše horským kolům a umožňují proto snadno se vypořádat s kopcovitým terénem a naloženým kolem. Řidítka se používají zahnutá tzv. vlašťovky.

Krosové kolo

Krosové kola je velmi podobné trekingovým, ale je odlehčenější o veškerou doplňkovou výbavu, tedy blatníky, nosiče, stojenek. Je určena pro sportovní, nezávodní jízdu po rozličném terénu (silnice a lehčí terén). Posez je oproti trekingovým kolům o něco sportovnější a častější je použití rovných řidítek. Na rozdíl od trekingů mají pláště z hrubějším vzorkem, pro snadnější jízdu v terénu.

Fitness kola

Poměrně nová kategorie kol, která jsou něco mezi krosovým kolem a silničním. Z krosových si přinášejí rovná řidítka a podobný rám, ze silničních převody, vepředu s troj převodníkem a hladkými a úzkými pneumatikami bez vzorku. Kolo je rychlé, akční, ale na rozdíl od silničního kola je posez vzpřímenější a pohodlnější na sportovní a kondiční jízdu. Fitness kola jsou vhodná především na silnici. Terén jim nesvědčí.

Městská kola (city biky)

Městská kola u nás nejsou příliš rozšířená. Jejich váha je značná a hodí se tak zejména do rovinatějších oblastí. Vzhledově připomínají klasická cestovní kola. Výborně se hodí jako dopravní prostředek na kratší jízdu do práce nebo za zábavou.

Určování výšky rámu:

Abyste se na kole cítili pohodlně a mohli podávat ty nejlepší výkony, je důležité si zvolit správnou výšku rámu. Tady je potřeba zdůraznit, že neexistuje úplně sjednocený postup odkud kam měřit velikost rámu a v jakých jednotkách. Hodně záleží na celkové geometrii rámu a tu má každý výrobce jinou.

Pro snadnější pochopení bude na začátek stačit si zapamatovat, že výšku rámu určuje délka sedlové rámové trubky měřena od osy šlapacího středu k jejímu konci. U silničních kol se postaru měří ještě v centimetrech, u ostatních druhů kol se používají palce nebo pro maximální zjednodušení označení velikostí známé z oblečení (S, M, L, XL).

Nejjednodušší postup, jak si vybrat velikost kola (rámu) je nejdříve si stoupnout rozkročmo přes horní rámovou trubku kola. U silničních kol s rovnoběžnou rámovou trubkou byste měli mít k rozkroku mezeru cca 10 cm. U horských a ostatních kol, kde horní trubka je se sklonem (tzv. slopingem) je vzdálenost k rozkroku v zadní části u sedla cca 15 – 20 cm.

V žádném případě byste se neměli opírat rozkrokem o horní rámovou trubku. Znamenalo by to, že rám je pro vás příliš vysoký a tím pádem nevhodný. Druhým extrémem je malý rám, kdy vzdálenost více jak 30 cm k rozkroku naznačuje, že byste se měli poohlédnout po větším.

Typy vidlic

Za prvé se dělí podle velikosti kol (26“ nebo 29“)

Můžou být pevné nebo odpružené. Silniční a fitness biky používají většinou pevné typy, ostatní druhy kol zase odpružené.

I pevné vidlice jsou schopny tlumit nárazy především svým profilem nohou a použitým materiálem. Jedná se o velmi malé hodnoty útlumu do terénu nedostačující.

Odpružené vidlice mají za úkol pochytat co nejvíce nerovností, aby se usnadnilo ovládání kola v terénu, jízda byla bezpečnější pro vás a šetřila namáhání kola.

Konstrukčně se u běžných kol používají teleskopické, dvounohé.

Jako pružící médium se u nejlevnějších typů používá speciální hmota tzv. elastomer. Střední a vyšší řady vidlic používají ocelové pružiny nebo stlačený vzduch.

Každý systém má své výhody a nevýhody. Jeden je lepší v citlivosti a charakteristice pružení, druhý zase v nižší hmotnosti vidlice.

Charakteristiku pružení je možné měnit různou tvrdostí elastomerů, výměnou či změnou předpětí pružin anebo tlakem vzduchu.

Pro útlum se používá většinou olej.

U vidlic se i liší pracovní zdvih. Vidlice pro kola s pevnou zadní stavbou dosahují obecně 80 až 100 mm zdvihu, pro celoodpružená kola maratonského typu je běžný zdvih okolo 80 – 120 mm.

U lepších vidlic je navíc možné si jednoduše změnit zdvih dle libosti a rozsahu, nebo si je uzamknout, aby se chovaly jako pevné.

Výběr vhodné šířky plášťů

Pro silniční kola se v současné době používají nejčastěji šířky od 20 do 25 mm, kdy širší pláště jsou pohodlnější na rozbitějších silnicích. Standardem je ale šíře 23 mm.

Na ráfky pro horská kola se nasazují pláště o šířce 1,5 až 2,1 palce. Užší pláště tolik netlumí nárazy, používají se proto spíše na zpevněné povrchy a cesty, hladký vzorek i na asfalt.

Širší 1,9 a 2,1 palce se více hodí do těžšího terénu, kde díky větší styčné ploše lépe zabírají. Opět záleží na typu vzorku, který určí, zdali je plášť vhodnější na suchý povrch nebo bláta.

Trekkingová a crossová a fitness kola používají šířku od 28 do 47 mm. I zde opět platí, že širší plášť je pro jizdu pohodlnější, zvláště pokud jde o trekkingové kolo. Fitness a Crossová kola používají užší, sportovnější pláště.

Typy pedálů

Na nejlevnějších kolech, nebo city bikách se používají klasické pedály s obdélníkovým rámečkem. Jsou vyrobeny buď z plastu, nebo kovu a dá se na nich v pohodě jezdit v běžné obuvi.

Na rámečkový pedál lze přichytit i klipsna s řemínkem. Toto spojení se už ale příliš nepoužívá a v dnešní době je již přežité.

Na silniční kola se výhradně dávají nášlapné pedály, které spolu se speciální cyklistickou obuví spojují řadu výhod. Bota je v pedálu pevně upnutá ve správné poloze a umožňuje optimální kruhový pohyb nohou. Pokud je třeba, lze „vycvaknutím“ boty rychle z pedálu vystoupit.

Silniční verze nášlapných pedálů se od bikový liší, že jsou pouze jednostranné s větší styčnou plochou, umožňující lepší rozdělení síly při šlapání. Druhá strana pedálu, kde není upínací mechanismus, je výškově co nejnižší a usnadňuje šlapání v zatáčkách.

Nejrozšířenějšími značkami jsou Look, Time a Shimano. Každý z nich má jinak řešenou konstrukci s upínacím mechanismem. Typ pedálu je třeba zohlednit při koupi obuvi a obráceně.

Pro trekkingová kola je vhodným typem pedálu jednostraný nášlapný mechanismus s klasickým rámečkem na druhé straně. Výhoda je zřejmá, cyklista může použit speciální tretru i běžnou obuv, jak mu to zrovna vyhovuje.

Horská kola nejlevnější kategorie mají pořád ještě obyčejné pedály.

Střední třída už bez výjimky používá oboustranné nášlapné pedály typu SPD, Look, Speedplay.

Konstrukce je bytelnější než u silničních. Výhodou je možnost je používat i v blátě.

Typy brzd

U silničních kol se stále používají lankové čelisťové brzdy jedno nebo dvoučepové, pro vyvinutí většího brzdícího tlaku brzdového špalíku na ráfek kola.

Horská kola přešla v poslední době z typu cantilever a V-brzd ke kotoučovým brzdám s vedením hydraulikou nebo mechanicky lankem, které jsou i na levnějších kolech standardem.

Výhody kotoučových brzd jsou: vyšší účinnost zvláště za mokra, odpadají problémy při rozcentrování kol v provozu. Ráfek se neprobrzdí, může být výrobně bytelnější a jednodušší.

Krosová kola mají jak klasické V-brzdy a tak i modernější kotoučové brzdy. Trekingová a citty kola jsou kromě cantileverových brzd k vidění i s bubnovými brzdami.

Typy přehazování

Pro změnu převodů posouváním řetězu na vícenásobných pastorcích (kazetách) čí převodnících se u jak silničních tak i u horských, krosových, trekkingových a city biku používají vzadu přehazovačka a ve předu přesmykač. Oba typy měničů používají paralelogramovou konstrukci s posunem pomocí lanek.

Hlavní odlišnosti jsou u ovládání, kdy silniční kola mají vše schované v integrované řadící a brzdové páce (Shimano Dual Control, Campagnolo Ergo-Power, nebo Sram).

Ostatní druhy (horská, trekkingová nebo crossová ) kola mají řadící páčky buď u brzdové páky (Shimano RapidFire, Sram), přímo v brzdové páce (Shimano DualControl) nebo v otočné rukojeti (Sram).

Typy sedel

Na nejlevnějších horských trekkingových a krosových kolech se můžeme setkat s pěnovými měkčími sedly širšího tvaru. U některých typů je sedačka na konci doplněná dvěma vinutými pružinami. Zdánlivé pohodlí, které skrývají, se při delší jízdě mění v nepohodlí, kdy začne bolet celá sedací partie.

Střední cenová třída kol už má sedla sportovnějšího tvaru z lepších materiálů, doplněných o gelové výstelky, kevlarové chrániče boků apod. Důležité je, že na těchto sedlech už lze vydržet delší dobu.

Sedla dražší cenové hladiny se vyznačují nízkou vahou, přísně řezanými rysi s úzkým tvarem. Pera jsou z titanu, karbonu nebo z ušlechtilé oceli. Skelet jez carbonu. V prostřední časti je buď gelový polštářek či vykrojená díra pro odlehčení na choulostivých partiích.

Při pohledu z profilu jsou sedla většinou mírně tvarovaná nebo skoro rovná. Minimalizovaný tvar nebudí příliš důvěry, ale na vytrénovaném pozadí je většinou nadočekávání pohodlný.

Správné nastavení kola – výška sedla, představce, atd.

Nastavení optimálního posedu na kole je úzce spjaté s vhodně vybranou velikostí rámu. Pokud je rám příliš malý nebo krátký, těžko se to pak dohání nastavováním sedlovky, představce apod.

Správná výška sedla se nastaví tak, že když se posadíte na kolo a dáte jednu nohu na pedál, který je v dolní úvrati, měli byste jí mít jenom mírně pokrčenou, ne propnutou ani hodně pokrčenou. Malé, individuální odchylky jsou samozřejmě možné. Při špatně nastavené výšce hrozí problémy se zády čí úpony.

Když se na kolo podíváte z boku, sedlo by mělo být ve vodorovné poloze. Stačí si na pomoc vzít libelu. Posunutí sedla dopředu či vzad se nastavuje tak, že když sedíte na kole a dáte pedály do vodorovné polohy, vemete si provázek s olovničkou a přiložíte ho k čéšce kolena, provázek by měl procházet osou pedálu.

Když už máte nastavené sedlo, je dobré se opřít někde o stěnu, čí požádat, ať vás někdo na místě podrží, dát si obě nohy na pedály a položit si ruce na řidítka. U silničního kola si je opřete až o brzdové páky. Úhel sklonu zad a vašich paží by měl být rozevřenější (natáhlejší). Paže by měli být mírně pokrčené, ne natáhlé. Při šlapání ve stoje si nesmíte škrtat koleny o řidítka. Představec či rám by byl příliš krátký.

U horských kol k nastavení výšky sedla platí to co pro silniční. Posez na horském kole, trekkingovém i krosovém je o dost vzpřímenější.

Ceny kol

Cena všech druhů kol je odvislá několika faktorů: rozhoduje kvalita a jméno značky kola, komponentů a doplňků. Významnou roli určuje použitý materiál, z kterého je vše vyrobeno. Rámy levnějších kol jsou vyrobeny z obyčejnějších ocelí či dnes již častěji z nezeslabovaných slitin hliníku. Komponenty jsou ze slitin hliníku. Na dražších kolech je více zastoupen karbon či titan.

Především platí, že čím je kolo lehčí, tím se za něj více platí.

Cenové rozpětí je značné. Zvláště u závodních silničních a horských kol může vyšplhat až do astronomických částek.

zdroj: server MTBS (www.mtbs.cz )